Benjamin, Mikuláš a Andrej

Nejedna titulní stránka zůstala nepotištěná, konečně se dočkali ohlasu, jakého si zaslouží! Je to řehole, služba občanům, služba národu.

Naše tváře, jak jsou na webu milionchvilek.cz pojmenováni tři mladí muži, kteří se zasloužili o poprask, jež někteří nazývají koncertem, jiní boj za demokracii a ti zahraniční pouze kroutí hlavou a myslí si, že oslavujeme výročí osvobození od komunismu. Ti tři tu jsou pro nás, aby nespokojení občané konečně pochopili, proč jsou vlastně nespokojeni.

Tato nevšední organizace s transparentním účtem, na kterém se během její existence nasbíralo přes 2,5 milionů korun, mě velice zaujala.

Za dobu, co spolek existuje, oslovil celou škálu věkových skupin. Nejvíce jsem si placek s otazníčkem všimla na školních taškách dětí ve věku asi 15 let. A to byli zrovna ti starší. Pochybuji, že se tato věková skupina zajímá o střet zájmů Andreje Babiše nebo o to, zda dosazení Marie Benešové není v souladu s justicí. Ta starší generace, zejména lidé, kteří mají svůj produktivní věk již za sebou, si demonstrace nostalgicky spojují s nepokoji v sedmdesátých letech. Letáčky s nápisem ,,JUSTICE“ se povalují úplně všude. V muzeích, kavárnách, školách i školkách. Je to totiž skvěle vymyšlené, zúčastnit se může každý, nemusí při tom ani trochu přemýšlet, ba co víc, třeba se o dané téma zajímat. Trochu mi to připomíná studentské páteční stávky za klima – obrovský humbuk, po kterém zbyde jen Praha znečištěná odpadky od demonstrujících.

Spolek existuje od listopadu roku 2017 a toto je jedna z prvních událostí, se kterou šli ven: 17/11/2017 jsme přišli s výzvou Chvilka pro Andreje. V ní jsme žádali Andreje Babiše, aby plnil své předvolební sliby občanům, zejména slib, že „bude podporovat a rozvíjet demokracii v ČR“. Musím říct, že začátky byly poněkud drastické, a ani organizátoři, vzhledem k formulaci jejich požadavků, neměli páru, co si od demonstrací žádají. Největší pozornosti se jim dostalo ale až v posledních měsících, a to v souvislosti s dosazením Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti, k čemuž došlo v dubnu.

Je to přirozené, čím více důvodů, tím více podporovatelů. Nyní by bylo dobré uvést na pravou míru, že nejsem podporovatelem Andreje Babiše a Marii Benešovou v žádném případě nepokládám za hrdinku. Jen mi přijde zcela zanedbatelné v případě Andreje Babiše celou dobu hlásat o „obrovském střetu zájmu a nedodržení slibu“. Kluci to jistě myslí dobře, ale líčí to, jakoby jim někdo nedal slíbené lízátko, tak šli žalovat paní vychovatelce.

Co se týče Babišova impéria, nejedná se pouze o obrovský ekonomický vliv, ale jeho jméno se stalo samo o sobě značkou, které využívá všech reklam, jak těch dobrých, tak i špatných a té se mu nyní dostává nejvíce.

Duté fráze o pravdě a lásce a Babišův obrovský střet zájmů, prakticky to samé neustále opakoval hlavní představitel spolku, Mikuláš Minář, v rozhovoru pro DVTV, když byl dotázán, co si od demonstrace na Václaváku slibuje. Nemůžu přece chlapci, který větu: „Obávám se, že Andrej Babiš je dalším z mnoha ohrožení pro vývoj české politiky a společnosti“ pokládá za něco, co by nám mělo objasnit, proč to vlastně dělá, proč se rozhodl vyburcovat statisíce lidí? Už tato věta sama o sobě je pro mě prázdná jako Aralské jezero.

Andrej Babiš má nepochybné potíže, a to co se týče práva na to být premiérem, nebo i vůbec politikem s čistým štítem. Cokoliv se týká jeho jména je spojeno buď s dotačními podvody, korupcí nebo zamlčováním, ale pomocí hlášek typu: „V zájmu zachování demokratických principů, je třeba s tímto nečestným mužem vést dialog o tom, aby přehodnotil, zda je vhodný pro post premiéra“ není šance, že člověk s morálkou Babišova rázu, opravdu odejde. Politika je tu pro veřejnost a veřejnost by ji měla brát za svou. což se díky iniciativě spolku děje, jenom si to zkrátka každý vysvětluje trochu jinak, což je přirozené a samozřejmě se tomu těžko zabraňuje. Nyní toho můžeme být svědky, aktivisté sklízí výsměch. Kde jsou právoplatné organizace, aby zakročily? Stejné selhání je vidět i v případě stávek za klima. Místo toho, aby se kormidla ujali právoplatní odborníci, kteří mají přirozenou povinnost všeobecnou společnost seznamovat právě s takovými tématy, které vyvolávají pozdvižení nebo náznaky zmatení, tak mlčí a zprošťují se odpovědnosti, a i v důsledku toho klesá důvěra společnosti v tyto osobnosti.

Takže buď můžeme zaslouženě pranýřovat líné odborníky, anebo slepě věřit recyklovatelným letáčkům, které obsahují shrnutí celého kontextu. Dialog se společností očividně začal, důležité ale je, kdo ho zprostředkovává.

Autor textu: Kateřina Hladíková

4 thoughts on “Mně bohatě stačí jedna chvilka pro demokracii”

  1. Pani autorko, Vas text nedava ten nejmensi smysl, nema zadnou strukturu, nevime co chtel vyjadrit, navic si v nem protirecite. Jsem rada, ze nejste mou dcerou, to by bylo nestesti:)

    1. Paní Evo. Obávám se, že autorka článku nemůže nést odpovědnost za Vaši neschopnost porozumět textu. A jen tak na okraj, pokud Vás vaše dcera dělá šťastnou pouze tím, že nepíše články, musíte být velmi spokojená žena.

    2. Dobrý den, paní Evo,
      děkuji Vám za projevení vašeho názoru. Vidím, že jste znepokjena, prosím, ve které části článku si podle vás protiřečím?

      Děkuje
      Kateřina Hladíková, admin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *